Zdroj: Archív MF
O lásce mladých Čechoslováků k sovětské armádě, která ten den přijela do Prahy, a Stalinovi, ale i představitelům exilové vlády v Londýně s Edvardem Benešem, se psalo v úvodníku prvního čísla deníku Mladá fronta, které vyšlo 9. května 1945. Noviny tehdy začala vydávat skupina levicově orientovaných intelektuálů, kteří s posvěcením České národní rady zabrali sídlo německého deníku Der Neue Tag.
Prvním šéfredaktorem listu se stal básník Jaromír Hořec, redaktory byli mj. kritik Sergej Machonin, režisér Jan Grossmann či básník František Listopad. V redakci listu, který se stal do do roku 1989 čtvrtým nejprodávanějším deníkem, byli zpočátku autoři nejrůznějších politických názorů. Od začátku 50. let tyto noviny spadaly pod Československý svaz mládeže a v roce 1970 se staly orgánem nástupnického Socialistického svazu mládeže.
Po pádu komunistického režimu založila skupina redaktorů tehdejší Mladé fronty v červenci 1990 novou společnost. Krátce poté opustila prakticky celá redakce stávající deník a přešla do nově vzniklé Mladé fronty Dnes (MfD). Ta je nyní součástí mediální skupiny Mafra, která patří holdingu Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO).
MfD je v současnosti druhým nejčtenějším deníkem v ČR za deníkem Blesk. Ve druhém pololetí loňského roku měla MfD čtenost 513.000 čtenářů na vydání.
